Derivatizace v HPLC
2.1 Činidla pro aminy a aminokyseliny
2.1.5 Fluorescamine
Fluorescamine - 4-fenylspiro[furan-2-(3H),1´-naftalan]-3,3´-dion - je nefluoreskující
derivatizační činidlo s teplotou tání 154 °C. Je velmi dobře rozpustný
v acetonu, dioxanu, tetrahydrofuranu, dimethylsulfoxidu apod. Ve vodě je
nepatrně rozpustný. Sloučeniny s funkčními nukleofilními skupinami (aminy,
alkoholy) jsou schopné reakce s fluorescaminem, ale pouze primární aminy
poskytují fluoreskující produkt. Fluorescamin je proto selektivní derivatizační
činidlo pro primární aminy. Reakce probíhá podle schématu. Při reakci dochází
k adici aminu na dvojnou vazbu furanu, přičemž tato reakce je
reverzibilní. Poté dochází k přesmyku za vzniku fluoroforu.[1] pH reakčního prostředí se pohybuje od pH 8 do pH 9
(fosfátové pufry ve vodně-acetonových roztocích).[2],[3],[4] Při vyšších
hodnotách pH dochází k hydrolýze činidla a tato reakce soutěží
s reakcí vzniku fluoroforu. Deriváty jsou stabilní v neutrálním a
mírně alkalickém prostředí za tmy. Výtěžek fluorescence je nejvyšší
v kyselém prostředí, protože vzniká protonizovaná forma fluoroforu.
V rozmezí pH prostředí 4,5 do 10,5, kdy je stabilita derivátu největší a
karboxylová skupina je disociovaná je absorbční maximum 390 nm a emisní vlnová
délka je 475 nm. Fluorescamin našel uplatnění při stanovení aminů při
postkolonové derivatizaci stanovení aminokyselin v automatických
analyzátorech aminokyselin [5] ale i při předkolonové derivatizaci biogenních aminů.[6]
Literatura
[1] Stein S., Böhlen P., Undenfriend S.: Arch.Biochem. Biophys. 163, 400 (1974).
[2] Felix A.M., Jimenez M.H.: Anal.Biochem. 52, 377 (1973).
[3] Schwabe C.: Anal. Biochem. 53, 484 (1973).
[4] De Bernardo S., Weigele M., Toome V., Manhart K., Leimgruber W., Böhlen P., Stein S., Undenfriend S.: Arch. Biochem. Biophys. 163, 390 (1974).
[5] Stein S., Böhlen P., Stone J., Daiman W., Undenfriend S.: Arch. Biochem. Biophys. 155, 202 (1973).
[6] Imai K.: J. Chromatogr. 105, 135 (1975).
Last modified: