Derivatizace v HPLC

2.1 Činidla pro aminy a aminokyseliny

2.1.5 Fluorescamine

Fluorescamine - 4-fenylspiro[furan-2-(3H),1´-naftalan]-3,3´-dion - je nefluoreskující derivatizační činidlo s teplotou tání 154 °C. Je velmi dobře rozpustný v acetonu, dioxanu, tetrahydrofuranu, dimethylsulfoxidu apod. Ve vodě je nepatrně rozpustný. Sloučeniny s funkčními nukleofilními skupinami (aminy, alkoholy) jsou schopné reakce s fluorescaminem, ale pouze primární aminy poskytují fluoreskující produkt. Fluorescamin je proto selektivní derivatizační činidlo pro primární aminy. Reakce probíhá podle schématu. Při reakci dochází k adici aminu na dvojnou vazbu furanu, přičemž tato reakce je reverzibilní. Poté dochází k přesmyku za vzniku fluoroforu.[1] pH reakčního prostředí se pohybuje od pH 8 do pH 9 (fosfátové pufry ve vodně-acetonových roztocích).[2],[3],[4] Při vyšších hodnotách pH dochází k hydrolýze činidla a tato reakce soutěží s reakcí vzniku fluoroforu. Deriváty jsou stabilní v neutrálním a mírně alkalickém prostředí za tmy. Výtěžek fluorescence je nejvyšší v kyselém prostředí, protože vzniká protonizovaná forma fluoroforu. V rozmezí pH prostředí 4,5 do 10,5, kdy je stabilita derivátu největší a karboxylová skupina je disociovaná je absorbční maximum 390 nm a emisní vlnová délka je 475 nm. Fluorescamin našel uplatnění při stanovení aminů při postkolonové derivatizaci stanovení aminokyselin v automatických analyzátorech aminokyselin [5] ale i při předkolonové derivatizaci biogenních aminů.[6]

Literatura

[1] Stein S., Böhlen P., Undenfriend S.: Arch.Biochem. Biophys. 163, 400 (1974).
[2] Felix A.M., Jimenez M.H.: Anal.Biochem. 52, 377 (1973).
[3] Schwabe C.: Anal. Biochem. 53, 484 (1973).
[4] De Bernardo S., Weigele M., Toome V., Manhart K., Leimgruber W., Böhlen P., Stein S., Undenfriend S.: Arch. Biochem. Biophys. 163, 390 (1974).
[5] Stein S., Böhlen P., Stone J., Daiman W., Undenfriend S.: Arch. Biochem. Biophys. 155, 202 (1973).
[6] Imai K.: J. Chromatogr. 105, 135 (1975).
 

Last modified: