Činidla pro karboxylovou skupinu
2.3.1 4-Bromomethyl-7-methoxykumarin (Br-Mc)
Derivatizace karboxylu je důležitá zejména při stanovení mastných kyselin, dikarboxylových kyselin a dalších organických kyselin. Jako derivatizační činidla se nejčastěji používají deriváty 4- bromomethylkumarinu.
Toto činidlo reaguje s karboxylovými kyselinami v acetonovém prostředí za přídavku uhličitanu draselného nebo za katalýzy crown-etherů[1],[2] Deriváty v methanolu nebo směsném rozpouštědle methanol-voda (1:9) se excitují zářením o vlnové délce 323 až 325 nm a emitují záření okolo od 395 do 402 nm. Namísto uhličitanu sodného se může použít KOH, Li2CO3. Deriváty jsou nestabilní na světle, je nutné je připravovat a uchovávat ve tmě. Jako další derivatizační činidla obdobné Br-Mc se používají 4-bromomethyl-6,7-dimethoxykumarin[3] a 4-bromomethyl-7-acetoxykumarin.[4]
1-bromacetylpyren v acetonitrilu v alkalickém prostředí triethylaminu za přítomnosti kryptofixu K-222 (cit.[5]) poskytuje fluoreskující derivát pyrenacylesteru o emisní vlnové délce 420 nm a excitační vlnovou délkou 360 nm.
Z dalších možných reakcí k esterifikaci je využívána elegantní reakce karboxylu s diazomethanem. Jako činidlo se využívá 9-anthryldiazomethan za vzniku fluoreskujícího derivátu s excitačním maximem při 365 nm a emisním maximem 418 nm.[6] Činidlo bylo použito ke stanovení řady karboxylových kyselin.[7], [8]
[1] Dünges W.: Chromatographia 9, 624 (1976).
[2] Dünges W., Siler N.: J. Chromatogr. 145, 483 (1978).
[3] Farinotti R., Siard P., Bourson J., Kirkiacharian S., Valeur B., Mahuzier G.: J. Chromatogr. 269, 81 (1983).
[4] Tsuchiya H., Hayashi T., Naruse H., Takagi T.: J. Chromatogr. 234, 121 (1982).
[5] Asukabe H., Murata H., Harada K., Suzuki M., Oka H. and Ikai Y.: J.Agric. Food Chem. 42, 112 (1994).
[6] Martinez E.E., Shimoda W.: J.Assoc. Off. Anal. Chem. 69, 637 (1986).
[7] Nimura N., Kinoshita T.: Anal. Lett. 13, 191 (1980).
[8] Yamauchi Y., Tomia T., Senda M., Hivai A., Terano T., Tamura Y., Yoshida S.: J. Chromatogr. 272, 251 (1983).
