empirická přenosová pravidla pro polární solventy

 

V praxi jsme omezeni při chromatografii na nepolární fázi výběrem několika málo organických solventů - methanol, acetonitril, tetrahydrofuran popř. dioxan, přesto tyto poskytují dostatečnou změnu a ovlivnění  selektivity, zejména v kombinaci s použitím solventů s pufry nebo solemi o různém pH. O retenci rozhoduje především polarita solutu a polarita a koncentrace organického rozpouštědla v mobilní fázi. Pro výběr organických rozpouštědel a následné  nahrazení jednoho rozpouštědla druhým bez výrazné změny retence, byly formulovány empirická přenosová pravidla, která zjednodušují možnost výběru jednotlivých organických rozpouštědel. První pravidlo bylo navrženo Schoenmakersem:

(1)

                                

(2)

a druhé empirické pravidlo bylo navrženo Haddadem:

(3)

                   

(4)

přičemž druhé pravidlo více odpovídá skutečnosti pro polární látky podléhající ionizaci.

       Z rovnice (1) a (2) resp. (3) a (4) můžeme vypočítat např. koncentraci acetonitrilu (j_MeCN) a tetrahydrofuranu (j_THF) jako účinné eluční složky při záměně za methanol o koncentraci (j_MeOH) = 0,8. Pro acetonitril pak vyjde (j_MeCN) = 0,66 a tetrahydrofuran (j_THF)  = 0,53 podle rovnic (1) a (2) a (j_MeCN) = 0,54 a tetrahydrofuran (j_THF)  = 0,38 podle rovnic (3) a (4).

 

Pro zjednodušení výpočtu můžete použít jednoduchý kalkulátor, který naleznete zde...