Silně polární a iontové látky na nepolárních  fázích se zadržují velmi málo nebo vůbec ne a eluují v mrtvém objemu kolony nebo dříve, než odpovídá mrtvému objemu kolony - což je jev tzv. iontové výluky. Pro látky iontové povahy proto můžeme jejich chromatografické chování ovlivnit volbou pH mobilní fáze, kdy změnou pH mobilní fáze dochází k potlačení disociace slabých kyselin (pH < 7) či slabých bází (pH > 7). Potlačením disociace (obrázek) dochází ke zvýšení retence a zamezení chvostování píku dané chromatografované látky. Pro organické kyseliny dochází k potlačení disociace snížením pH na hodnotu asi pH 2-5, pro organické báze dochází k potlačení disociace zvýšením pH na hodnotu asi pH 7-8, ale toto pH je omezeno rozpouštěním silikagelu při pH > 8,5. Selektivita pro karboxylové kyseliny na reverzní fázi je závislá na použité mobilní fázi (její pH) a na použité reverzní fázi. V reverzních stacionárních fázích závisí retence jednosytné kyseliny HA na pH a na disociační konstantě karboxylové kyseliny K_a:

kde

k₀ a k_-1jsou retenční faktory neionizované a ionizované formy a a je stupeň disociace (frakce ionizovaných molekul). Obdobně pro selektivitu bazí n reverzní fázi platí stejná rovnice kde

Zvýšení retence a zlepšení symetrie píků ionizovaných látek se může dosáhnout přídavkem neutrálních solí do mobilní fáze - tzv. vysolovací efekt.^[1]

Závislost stupně disociace na pH (kyselina octová pK_a = 4,76)

Jednoduchý kalkulátor pro výpočet % ionizace kyselin a bazí...

Literatura

[1] Jandera P., Churáček J., Bartošová J.: Chromatographia 13, 485 (1980).

[Top of Page]

Last modified: