Derivatizace v HPLC
2.1 Činidla pro aminy a aminokyseliny
2.1.4 Isokyanáty a isothiokyanáty
Činidla s isokyanátovou skupinou resp. isothiokyanátovou skupinou reagují
s aminy, fenoly a alkoholy za vzniku derivátů močoviny (thiomočoviny) nebo
karbamátů (thiokarbamátů).
2-(4´-isokyanátofenyl)-6-methylbenzothiazol
2-(4´-isokyanátofenyl)-6-methylbenzothiazol reaguje s primárními i
sekundárními aminy nejlépe v chlorbenzenovém roztoku podle schématu. Deriváty
fluoreskují při hodnotách l = 374 nm s excitačním zářením l = 350 nm.[1]
9-Isothiokyanátoakridin
9-Isothiokyanátoakridin je derivatizačním činidlem isothiokyanátového typu,
který reaguje s primárními i sekundárními aminy za tvorby vysoce
fluoreskujících derivátů. V případě aminokyselin reakce probíhá obdobně
jak bylo popsáno a dochází
k cyklizaci. V případě aminů může cyklizace [2] probíhat podle schématu.
Prakticky se reakce provádí v prostředí toluenu přes noc za laboratorní
teploty. K maximálnímu výtěžku reakce se reakční směs nechá působit UV
záření (fotochemický reaktor). Toto má však své nevýhody, protože požadovaný
nadbytek činidla přechází na akridin, který vykazuje velké pozadí fluorescence.
Deriváty v toluenu fluoreskují při hodnotách l = 500 nm
až 525 nm s excitačním zářením l = 295 nm až 310 nm. Přídavkem kyseliny
chlorovodíkové v ethanolu se zvýší výtěžek fluorescence, ale snižuje se
stabilita derivátů.[3] Vlivem fotooxidačních reakcí mohou vznikat i další
vedlejší produkty.[4]
Fluoresceinisothiokyanát
Procedura pro stanovení volných aminokyselin jako fluoreskujících thiohydantoinů
byla již popsána.[5] Reakce probíhá v prostředí acetonu za
přítomnosti pyridinu a hydrogenuhličitanu sodného při pH 9,0. Reakce je při
teplotě 25 °C ukončena po 4 hodinách. Reakce je ukončena přídavkem ledové
kyseliny octové na pH 4,5 a sraženina je rozpuštěna přídavkem acetonu a
následně přídavkem kyseliny chlorovodíkové je fluorescein-thiokarbamoylderivát
na thiohydantoin.[6],[7]
Literatura
[1] Tocksteinová D., Churáček J., Šlosar J., Skalík L.: Mikrochim. Acta 507 (1978).
[2] DeLeenheer A., Sinheimer J.E., BurckhalterJ.H.: J. Pharm. Sci. 62, 1370 (1971).
[3] Sinsheimer J.E., Hong D.D., Stewart J.T., Fink J.H., Burckhalter J.H.: J. Pharm. Sci. 60, 141 (1971).
[4] Sinsheimer J.E., Jagodic V., Polak L.J., Hong D.D., Burckhalter J.H.: J. Pharm. Sci. 64, 925 (1975).
[5] Kawauchi H., Tuzimura K., Maeda H., Ishida N.: J. Biochem. 66, 783 (1969).
[6] Muramato K., Kamiya H., Kawauchi H.: Anal. Biochem. 141, 446 (1984).
[7] Muramato K., Kawauchi H., Yamoto Y., Tuzimura K.: Agr. Biol. Chem. 40, 815 (1976).
Last modified: