IONTOVÁ PÁROVÁ CHROMATOGRAFIE (ION PAIR CHROMATOGRAPHY)
Objevení metody iontové chromatografie se připisuje Dr. Gordonu Schillovi a spol. v roce 1973.[1],[2] Iontová párová chromatografie
je separační metoda zlepující (nebo umoňující) separaci sloučenin iontové povahy. Pouitím iontového páru dochází větinou ke zlepení tvaru píku (tailing faktor) a zvýení rozliení. Mechanismus separace pomocí iontového páru je popsán
zde.
V minulosti se k chromatografické separaci pouívala metoda iontové suprese - pH mobilní fáze se upravuje na takovou hodnotu, aby
analyt vystupoval v neionizované formě. Bohuel k dosaení této podmínky se musí pH mobilní fáze upravovat na poměrně extrémní hodnoty (pH<2 a pH>8) a navíc vzorek obsahuje jistě více ne jednu ionizovatelnou sloučeninu. K separaci iontových sloučenin je moné pouít poměrně oblíbenou ionexovou chromatografii, která vak není pouitelná obecně ve vech případech. Výhody iontové párové chromatografie oproti ionexové chromatografii jsou:
jednoduchá příprava mobilní fáze
iroký výběr iontových párových činidel, jejich koncentrací a typem činidla můeme ovlivnit rozliení a retenci
významné ovlivnění retence látek
současné separace iontových i neutrálních sloučenin
reprodukovatelnost výsledků
zvýení účinnosti kolony
monost pouití gradientové eluce (delí doba ekvilibrace kolony !)
Jako iontová párová činidla se pouívají sodné soli alkylsulfonových kyselin (pentan-, hexan-, heptan-, oktan- a dodekansulfonáty)
k separaci sloučenin kationtového typu a N-alkyl kvartérní amoniové soli (bromidy, sírany nebo chloridy) k separaci sloučenin aniontového typu. Na čistotu iontových párových činidel jsou kladeny vysoké poadavky (HPLC grade), typické absorbance těchto sloučenin jsou uvedeny v tabulce. Jak je z tabulky patrné, jsou hodnoty absorbance ve větině případech nií ne běně pouívané solventy methanol a acetonitril čistoty HPLC grade.
Tab 1. Typická absorbance (AUFS) vodných roztoků iontových párových činidel o koncentraci 5 mM
Alkyl-sulfonát
|
200 nm
|
210 nm
|
Alkyl-N(CH3)3
|
200 nm
|
210 nm
|
pentan-
|
0.006
|
0.002
|
pentan-
|
0.060
|
0.001
|
hexan-
|
0.048
|
0.018
|
hexan-
|
0.059
|
0.006
|
heptan-
|
0.008
|
0.001
|
heptan-
|
0.022
|
0.009
|
oktan-
|
0.001
|
0.003
|
oktan-
|
0.082
|
0.003
|
dodekan-
|
0.002
|
0.003
|
dodekan-
|
0.102
|
0.013
|
Obecně retence iontové párové chromatografie závisí na:
koncentraci protiiontu [3] s rostoucí koncentrací protiiontu
retence separovaných látek s opačným nábojem roste, pro vyí
koncentrace protiiontu (asi nad 10 mmol/l) s rostoucí koncentrací protiiontu se retence separovaných látek s opačným nábojem vyrovnává a zvýením koncentrace protiiontu se retence ji nemění.
velikosti alkylu protiiontu i chromatografovaného iontu (s rostoucí velikostí retence roste). Při optimalizaci separace se vybírá takový protion, který zajiuje přijatelné rozliení vzhledem k době analýzy.
iontové sile a pH mobilní fáze - nastavení optimálního pH mobilní fáze podporuje disociaci chromatografovaných látek a tím i tvorbu iontových párů. Vliv pH mobilní fáze na retenčním poměru je ukázán na obrázku 2. pH mobilní fáze se nejčastěji upravuje na takovou hodnotu, aby bylo
dosaeno maximálního rozliení.
Obrázek 1. Závislost retence na délce alkylu
Chromatografické podmínky: (60/40) voda/methanol + 5 mM 1-alkyl-triethylamonniumfosfát, průtok: 0,6 ml/min
Vysvětlivky: £ - benzylalkohol, - kyselina benzoová
Obrázek 2. Závislost retenčního poměru benzoová kyselina/benzylalkohol na pH mobilní fáze
Chromatografické podmínky: (60/40) voda/methanol + 5 mM 1-alkyl-triethylamonniumfosfát, průtok: 0,6 ml/min
Vysvětlivky: £ - oktyl-, - heptyl-, r - hexyl-
Jako dalí aditiva k přípravě mobilní fáze se pouívají: triethylamin, trihexylamin, triheptylamin a kyseliny octová, fosforečná a trifluorctová (TFA). TFA je obecně nejpouívanějí aditivum při přípravě mobilní fáze v iontové párové chromatografii, protoe jde o těkavé činidlo a dá se tudí dobře odstranit (spojení LC/MS), je dobře rozpustný i při vyích koncentrací organických solventů v mobilní fázi a má velmi nízkou absorbanci - nevýhodou je jeho CutOff okolo 230 nm.
Praktický příklad pouítí iontových párů na sepatraci 4-aminophenolu je ukázán na obrázku níe.
Separace 4-aminophenolu (c = 0,5 mg/ml). Chromatografické podmínky: Mravenčan amonný pH 3,8 ACN (95+5). UV detekce 230 nm.
|
Separace 4-aminophenolu (c = 0,5 mg/ml). Chromatografické podmínky: 5 mM hexansulfonová kyselina/TEA/H3PO4 pH 2,5 ACN (90+10). UV detekce 230 nm.
|
Literatura
[1] Eksborg, S.; Lagerstrom, P.; Modin, R.; Schill, G.; Ion Pair Chromatography of Organic Compounds; J. Chrom. 1973, 83, 99.
[2] Eksborg, S.; Schill, G.; Ion Pair Partition Chromatography of Organic Ammonium Compounds; Anal. Chem. 1973, 45, 2092
[3] Knox J.H., Hartwick R.A.: J. Chromatogr. 204, 3 (1981)
Last modified: