IONTOVÁ PÁROVÁ CHROMATOGRAFIE (ION PAIR CHROMATOGRAPHY)

Objevení metody iontové chromatografie se připisuje Dr. Gordonu Schillovi a spol. v roce 1973.[1],[2] Iontová párová chromatografie je separační metoda zlepšující (nebo umožňující) separaci sloučenin iontové povahy. Použitím iontového páru dochází většinou ke zlepšení tvaru píku (tailing faktor) a zvýšení rozlišení. Mechanismus separace pomocí iontového páru je popsán zde.

V minulosti se k chromatografické separaci používala metoda iontové suprese - pH mobilní fáze se upravuje na takovou hodnotu, aby analyt vystupoval v neionizované formě. Bohužel k dosažení této podmínky se musí pH mobilní fáze upravovat na poměrně extrémní hodnoty (pH<2 a pH>8) a navíc vzorek obsahuje jistě více než jednu ionizovatelnou sloučeninu. K separaci iontových sloučenin je možné použít poměrně oblíbenou ionexovou chromatografii, která však není použitelná obecně ve všech případech. Výhody iontové párové chromatografie oproti ionexové chromatografii jsou:

  • jednoduchá příprava mobilní fáze
  • široký výběr iontových párových činidel, jejichž koncentrací a typem činidla můžeme ovlivnit rozlišení a retenci
  • významné ovlivnění retence látek
  • současné separace iontových i neutrálních sloučenin
  • reprodukovatelnost výsledků
  • zvýšení účinnosti kolony
  • možnost použití gradientové eluce (delší doba ekvilibrace kolony !)
  • Jako iontová párová činidla se používají sodné soli alkylsulfonových kyselin (pentan-, hexan-, heptan-, oktan- a dodekansulfonáty) k separaci sloučenin kationtového typu a N-alkyl kvartérní amoniové soli (bromidy, sírany nebo chloridy) k separaci sloučenin aniontového typu. Na čistotu iontových párových činidel jsou kladeny vysoké požadavky (HPLC grade), typické absorbance těchto sloučenin jsou uvedeny v tabulce. Jak je z tabulky patrné, jsou hodnoty absorbance ve většině případech nižší než běžně používané solventy methanol a acetonitril čistoty HPLC grade.

    Tab 1. Typická absorbance (AUFS) vodných roztoků iontových párových činidel o koncentraci 5 mM

    Alkyl-sulfonát

    200 nm

    210 nm

    Alkyl-N(CH3)3

    200 nm

    210 nm

    pentan-

    0.006

    0.002

    pentan-

    0.060

    0.001

    hexan-

    0.048

    0.018

    hexan-

    0.059

    0.006

    heptan-

    0.008

    0.001

    heptan-

    0.022

    0.009

    oktan-

    0.001

    0.003

    oktan-

    0.082

    0.003

    dodekan-

    0.002

    0.003

    dodekan-

    0.102

    0.013

    Obecně retence iontové párové chromatografie závisí na:

  • koncentraci protiiontu [3] – s rostoucí koncentrací protiiontu retence separovaných látek s opačným nábojem roste, pro vyšší koncentrace protiiontu (asi nad 10 mmol/l) s rostoucí koncentrací protiiontu se retence separovaných látek s opačným nábojem vyrovnává a zvýšením koncentrace protiiontu se retence již nemění.
  • velikosti alkylu protiiontu i chromatografovaného iontu (s rostoucí velikostí retence roste). Při optimalizaci separace se vybírá takový protion, který zajišuje přijatelné rozlišení vzhledem k době analýzy.
  • iontové sile a pH mobilní fáze - nastavení optimálního pH mobilní fáze podporuje disociaci chromatografovaných látek a tím i tvorbu iontových párů. Vliv pH mobilní fáze na retenčním poměru je ukázán na obrázku 2. pH mobilní fáze se nejčastěji upravuje na takovou hodnotu, aby bylo dosaženo maximálního rozlišení.
  •  

    Obrázek 1. Závislost retence na délce alkylu

    Chromatografické podmínky: (60/40) voda/methanol + 5 mM 1-alkyl-triethylamonniumfosfát, průtok: 0,6 ml/min

    Vysvětlivky: £ - benzylalkohol, - kyselina benzoová

     

    Obrázek 2. Závislost retenčního poměru benzoová kyselina/benzylalkohol na pH mobilní fáze

    Chromatografické podmínky: (60/40) voda/methanol + 5 mM 1-alkyl-triethylamonniumfosfát, průtok: 0,6 ml/min

    Vysvětlivky: £ - oktyl-,  - heptyl-, r - hexyl-

    Jako další aditiva k přípravě mobilní fáze se používají: triethylamin, trihexylamin, triheptylamin a kyseliny octová, fosforečná a trifluorctová (TFA). TFA je obecně nejpoužívanější aditivum při přípravě mobilní fáze v iontové párové chromatografii, protože jde o těkavé činidlo a dá se tudíž dobře odstranit (spojení LC/MS), je dobře rozpustný i při vyšších koncentrací organických solventů v mobilní fázi a má velmi nízkou absorbanci - nevýhodou je jeho CutOff okolo 230 nm.

    Praktický příklad použítí iontových párů na sepatraci 4-aminophenolu je ukázán na obrázku níže.

    Separace 4-aminophenolu (c = 0,5 mg/ml). Chromatografické podmínky: Mravenčan amonný pH 3,8 – ACN (95+5). UV detekce 230 nm.

    Separace 4-aminophenolu (c = 0,5 mg/ml). Chromatografické podmínky: 5 mM hexansulfonová kyselina/TEA/H3PO4 pH 2,5 – ACN (90+10). UV detekce 230 nm.

    Literatura


    [1] Eksborg, S.; Lagerstrom, P.; Modin, R.; Schill, G.; Ion Pair Chromatography of Organic Compounds; J. Chrom. 1973, 83, 99.
    [2] Eksborg, S.; Schill, G.; Ion Pair Partition Chromatography of Organic Ammonium Compounds; Anal. Chem. 1973, 45, 2092
    [3] Knox J.H., Hartwick R.A.: J. Chromatogr. 204, 3 (1981)
     
    [Top of Page]
     
    Last modified: