FOTOCHEMICKÉ DERIVATIZAČNÍ REAKCE
Fotochemická derivatizační technika za chromatografickou kolonou má oproti klasické postkolonové derivatizaci výhodu v tom, že nedochází ke zředění efluentu derivatizačním činidlem a k rozmývání chromatografické zóny dochází pouze difuzí v otevřené kapiláře. Teorii toku mobilní fáze postkolonovým reaktorem naleznete zde. Nevýhodou této techniky je zařazení příliš velkého mrtvého objemu (0,7-1,2 ml) za chromatografickou kolonu ve formě kapiláry, která propouští UV záření. Jako materiál se dříve používala křemenná kapilára, která však měla svou neměnnou geometrii a byly křehká. V současné době se výhradně používají fluorpolymery (PTFE).
Obr. 1 Schema postkolonové fotochemické derivatizace
|
Tato technika má velkou výhodu ve své vysoké specifičnosti a selektivitě. Vznikající deriváty mohou poskytovat deriváty, které mají
zabudované ve své molekule chromofory, fluorofory nebo elektroaktivní skupinu, které umožní detekci nebo zvýší citlivost detekce. V ideálním případě obsahuje efluent nefluoreskující nebo elektroinaktivní solut, který přechází v reaktoru ve vysoce fluoreskující resp. elektroaktivní derivát, což vede k minimálnímu šumu základní linie a nízké mezi detekce. Obecně dochází ke vzniku fragmentů molekul, může docházet k přesmykům, hydrolýze nebo oxidačně-redukčním reakcím. Mechanismy fotokonverze byly často diskutovány.[1],[2]
Někdy se používá také fotokatalyzátory typu oxidu titaničitého, což vede ke zvýšení selektivity a citlivosti fluorescenční detekce.[3]
Jako příklady fotochemických reakcí je možné uvést stanovení barbiturátů s elektrochemickou detekcí (duální paralelní uhlíkové
elektrody E1 = +1,1 V E2 = + 850 mV),[4] s UV detekcí při 270 nm [5] nebo beta-laktamových antibiotik s elektrochemickou detekcí (uhlíková elektroda E = +1,1 V (Ag/AgCl).[6]
Další uplatnění našla fotochemická derivatizace např. při stanovení aflatoxinů, kdy dochází k fotolýze aflatoxinu G1 a B1 na jejich fluoreskující deriváty G2a a B2a:.
|
Rozdíl ve fluorescenční odezvě je patrný z chromatogramu separace aflatoxinů před fotolýzou:
|
a po fotolýze aflatoxinů.[7]
|
Literatura
Další seznam literatury týkající se fotochemické derivatizace naleznete zde:
[1] Dou L., Krull I.S.: Electroanalysis 4, 381 (1992).
[2] Dou L., Krull I.S.: J. Chromatogr. 499, 685 (1990).
[3] Patel, Moye: Talanta 38 913 (1991).
[4] Selavka C.M., Krull I.S.: Current. Sep. 7, 85 (1996).
[6] Twitchett P.J., Williams P.L., Moffat A.C.: J. Chromatogr. 149 683 (1978).
[7] Joshua H.: J. Chromatogr. A 654, 247 (1993).
Last modified: